Už přes dva týdny ve městě fungují nové radary, které mají řidiče donutit dodržovat předepsanou rychlost. Za tyto dva týdny už bylo potrestáno přes 100 hříšníků a může se tak zdát, že projekt má úspěch a přinese skutečné zklidnění. Možná nakonec z nějaké nevelké části ano, ale za jakou cenu?
V problematice zklidnění dopravy zatím neexistuje nějaké jedno univerzální řešení skvělé pro každou situaci. Co v jednom městě získává body, v dalším selhává nebo se setkává s nepochopením. Navíc ještě k tomu kvalita provedení toho konkrétního prvku může být město od města velmi různá, což potom rozhoduje, jestli bude mít daná úprava úspěch. Jinde fungující řešení může jeho špatné pojetí ve vedlejším městě úplně zazdít. Právě na svá předchozí opatření se město při zavádění radarů odvolávalo, přestože podle nás nebyla úplně dobře provedena.
Prvním argumentem bylo, že město nechalo zúžit vozovku, a řidiči to přitom vůbec nerespektovali. Za nás je těžké respektovat něco, co není ani v reálném provozu poznat – minimálně v případě ulice 28. října komunikace dál působí dojmem hlavního městského průtahu, čímž také ve skutečnosti stále je. Ale ani v ulici Husově to v inkriminované části není o mnoho lepší. Pokud chce město dopravu zklidnit úpravou vozovky, je potřeba přijít s účinnějším návrhem změny, než je překreslení pár čar a mírné roztažení několika chodníků. Má-li být komunikace více zklidněnou ulicí než robustní páteří, je potřeba ji určitým způsobem zúžit, rozfázovat, přerušit táhlé přehledné úseky.
Druhý argument platný ovšem pouze pro ulici 28. října, zní, že řidiči nerespektují třicítku, kterou tam město instalovalo kvůli přilehlé škole. Takový argument působí už trochu pochopitelněji, na druhou stranu – skutečně je vhodné na takto nezklidněné rozlehlé přehledné silnici vyžadovat pokornost řidičů, kteří tu mají najednou jezdit krokem? Určitě není špatné chtít, aby zde auta jezdila třicet kvůli bezpečí školáků i jejich rodičů, špatný je ale koncept široké přehledné silnice, která svádí ke svižnému projetí, a do toho doslova „plácnout“ značku 30. Žádné značení „pozor škola“, žádné pocitové zúžení vozovky, žádné zřetelné vysvětlení řidičům, že třicítka je skutečně účelná a dává nějaký smysl – jen jedna doplňková tabulka u třicítky s rozsáhlým drobným písmem, kterou nelze přečíst ani při oné předepsané rychlosti. Řidič pak absolutně nerozumí, čemu vlastně podobný příkaz slouží a s tím potom klesá i jeho ochota se nastaveným podmínkám přizpůsobit. Zvlášť pokud není místní, nedává mu to smysl.
Město utratilo za dva radary 1,6 milionu korun. Hned v prvním měsíci rozdalo sto pokut, jejichž výši neznáme. Pokud vezmeme v úvahu průměrnou hodnotu pokuty 1000 Kč, jen během prvního měsíce provozu tak město vydělalo 100 tisíc Kč. Dle zákona můžou padat u 6 až 19km/h překročení rychlosti, které lze asi očekávat nejčastěji, až 2500 Kč pokuty, město tak možná vydělalo ještě násobně více. Tímto tempem se potom radary vrátí za ne více než 16, možná dokonce za 8 měsíců, a pak už budou pokuty generovat pouze čistý zisk. Musíme s lítostí konstatovat, že to na nás působí dojmem, že městu nejde o dopravu jako takovou nebo její zklidnění, ale spíše o zlepšení rozpočtu. Kdyby totiž městu šlo skutečně o zklidnění dopravy, předložená řešení by směřovala k prevenci a nikoliv k vysoce rentabilním akcím.
Jakkoliv považujeme zklidnění dopravy v obou ulicích za potřebné a přínosné, s přehozením veškeré zodpovědnosti na řidiče nemůžeme souhlasit a považujeme takový postup za alibistický. Je potřeba tento stav co nejrychleji napravit a zajistit informovanost řidičů dopravním značením. Konkrétně svislým dopravním značením „Měření úseku“ a svislým i vodorovným dopravním značením „Pozor děti“ s dodatkem „Škola“ a s výstražným blikáním, doplněným některým z optických zpomalovacích prvků, například optickými brzdami (postupně se zhušťující příčné optické pruhy mající psychologický efekt). Mezi takto levná řešení patří i přidání cyklistického pruhu se stejným zklidňujícím efektem.
A to není všechno. Ze středně a dlouhodobého hlediska je potřeba přijít s hledáním skutečně tvrdého řešení, které umožní zklidnit dopravu takovým způsobem, že řidič objektivně nebude mít možnost nastavený rychlostní limit překročit. Možností je mnoho, od běžných semaforů přes speciální zpomalovací, při jejichž nerespektování a jízdě na červenou řidič dostane pokutu, dále přidání ostrůvků, zvýšení členitosti ulice, osazení křovin v okolí zajišťujících optické zúžení vozovky, změna typu křížení, a další. Možností, jak zklidnit dopravu bez zbytečné šikany řidičů je více než dost. Radary z nich patří mezi ta nejslabší řešení a ve výsledku napáchají více škody než užitku. Pokud jde o dlouhodobou úpravu, nejúčinnější, nejvhodnější a nejtrvanlivější řešení by přinesla otevřená soutěž renomovaných dopravních studií s jasným a kvalitním zadáním a především s dostatečným rozpočtem. Nikoliv takové to domácí kutění, na které nemáme dost vlastních expertů.
Pavel Nadolecki
Nejnovější komentáře